Vysvědčení jako bezcenný papír?

28. února 2018 v 21:53 | Aneta Burešová |  Téma týdne
,,Stačí vám jen tužka, ostatní věci ze stolu" - často vyřčená věta učitelů. Ano, na naší škole tuto větu pronášejí učitelé s nevídanou autoritou a s pocitem vítězství. Myslí si, že ta věta funguje jako nějaké zaklínadlo, ale mýlí se. Tímto článkem Vám ukážu, jak náš školní systém funguje.
Na našem osmiletém gymnáziu žáci nepužívají téměř žádné papírové taháky, jak znamenité. Školní komise by byla přímo nadchnuta tímto pokrokem. No, ale jak se říká: Nová doba, nové mravy. Žáci každého věku na našem gymnáziu jdou s dobou a při písemkách všeho druhu používají mobilní telefony. Ano, slyšíte spraváně, mobilní pětipalcové displeje.

,,Co je to imatrikulace?" paní profesorka češtiny položila první otázku písemky. Má spolusedící však na češtinářku vykulila oči a ihned na to se mě dotazovala, zda nevím, co daný pojem znamená. Já jsem pouze zakroutila hlavou na nevědění a zpět jsem se otočila ke své písemce. Avšak periferním viděním jsem zaregistrovala, jak má spolužačka vytáhla z kapsy pětipalcový mobil, položila ho vklidu na stůl a začala "googlit". Po deseti vteřinách se jí dozajista zablýsklo v očích, protože začala opisovat definici z wikipedie. A to je jenom začátek, co se na naší škole děje.
Minulý rok se psala poleletka z matematiky formátu A4, která se pyšnila svými ďábelskými rovnicemi. Ty měly pro nás představovat nevídanou překážkou, ale toutou představou se náš pan matikář velice mýlil. Více jak polovina mých spolužáků si před písemkou stáhla do mobilu aplikaci, která po vyfocení rovnice danou rovnici vypočítá i s postupm. Bylo docela smutné a zarážející, když ihned potom, co se učitel zády otočil, kdy rozdával písemky, z kapes začaly vytahovat mobily a studenti tak započali své "matematické dovednosti".
Možná si z Vás někdo myslí, že se jedná pouze o hrstku jedinců, kteří sídlí v zadních lavicích, tam, kam oko učitele nedohlédne, ale není tomu tak. U nás není problém, aby si žák sednul do první lavice, a při písemkce měl mobil na klínu, kdy učitel stojí metr od žáka a přitom si nevšimne, jak se žák upřeně dívá kamsi pod lavici na světélkující bod.

A teď k věci.

Na začátku školního roku se učitelé chvástali tím, jak upravili školní řád vůči mobilům. Píše se tam, že jakmile učitel při vyučovací hodině pouhým očkem zavadí o mobil na lavici, tak majiteli onoho mobilu si ihned píše třídní napomenutí. Kolikrát si ale říkám zda to tam opavdu píšou, protože jsem to ještě nikdy nezažila.
Naše škola o těchto podvodech dobře ví, ano, je si jich přímo vědoma, ale co by s tím měla dělat? Škola má dobrý průměr známek, takže se může chvástat světu, jaké chytré a nadané žáci to vychovává a jaký kvalitní vyučovací sbor vlastní. Upřímně mě to ale štve, přímo jsem z toho rozhořčená. Už druhým rokem jsem nenapsala ani čárku taháku, jsem na to pyšná, ale při pohledu na třídu při písemce, se mi trochu sevře žaludek. Pohled na podvádějící žáci a přihlížející učitelé, je smutný, a vždy mi hne se žlučí.
Známky na vysvědčení, tedy alespoň na naší škole jsou bezvýznamé a bezcenné. Fakt, že někdo má na vysvědčení jedničku, tak neznamená, že tento předmět bravůrně ovládá, protože se může jednat o čistokrevného trojkaře s rodokmenem. Jednoduše řečeno: vysvědčení je kus obyčejného papíru, na ktrém někdo vypsal náhodná čísla od jedničky do pětky.
Z toho vyplývá, že to jediné, co si z mé školy student odnese, je umění a porozumění podvodu a myslím si, že do dnešní doby v České republice je tento um velice užitečný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama