Nehubnu, co dělám špatně?

23. července 2018 v 21:27 | Aneta Burešová |  Hubnutí
"Nehubnu,… vážím pořád stejně,…jsem tlustší!,…žiju na sucharech a váha stejná…" vypsala jsem krátké fráze, které občas za život prohodí kde jaká dívka, žena či jiná věková kategorie něžného pohlaví.
Rada tisíců doktorů na efektivní hubnutí je následující: "držte dietu, sportujte, pijte vodu, a mějte dostatek spánku" - rady k nezaplacení. Fungují? No, stručně řečeno: tisíc lidí znamená tisíc druhů postav, metabolismů, spalování tuků a dalších jiných předpokladů.


Před dvěma lety jsem se podívala do zrcadla. Každý centimetr mého fyzického já jsem před zrcadlem studovala a následně jsem vyřkla verdikt: "Tak takhle to nepůjde, bude to muset jít dolů" A tímto dnem započalo mé snažení za lepší postavou, jež nám společnost předkládá - dlouhé štíhlé nohy, úzký pas, jemná viditelnost žeber, malé boky, ploché břicho a hubeňoučké ručičky. Nastolila jsem si zdravou stravu, nikoliv dietu, ale jídelníček, jež neobsahoval žádné koupené sladkosti a jinak industriálně připravené pokrmy. Přepalovaná jídla se stala pro mě tabu a o sladkých limonádách ani nemluvě. Začala jsem se více zajímat o složení toho, co jím a v neposlední řadě jsem se začala věnovat sportu - od volného běhu v lese až posilování vlastní vahou.
Byla jsem na sebe přísná, ale po půl roce jsem začala sklízet své vysněné ovoce. Necelých deset kilo mé hmotnosti bylo kdesi pryč. Ručička na váze mi oznamovala číslo 61 kg - byla jsem spokojená. Domů ze školy jsem se vracela mnohdy v šest hodin odpoledne a po nějakém tom čase mě omrzelo denně trávit 2 hodiny cvičením a dalším fyzickým namáháním. Nakonec jsem svůj sport ve volném čase přeorientovala pouze na posilování vlastní vahou a na rehabilitační cviky na má záda a co se týče konzumace cukru, tak jsem ho mimo ovoce konzumovala nanejvýš v domácích moučníkách.
Netrvalo dlouho a za půl roku jsem nabrala zpět svých 10 kilo. Kde se stala chyba? Ve škole o přestávkách pozoruji spolužačky, jak si k svačině dopřávají "margotky" a zapíjejí je energy-drinky, jak se jim brambůrky a další jiné fritované potraviny do rukou dostávají a v neposlední řadě - nesnídají, nedodržují absolutně žádné pravidla řádného stravování a jsou hubené. Jejich břicha jako z posilovny a o nohách ani nemluvě. Co jsem dělala špatně? Kde jsem udělala chybu, že najednou má váha opět vystřelila kamsi do výšin?
Pro odpověď nemusím chodit daleko. Pro uvedení do kruté reality mi postačil můj čtrnáctiletý bratr, jehož byste zaměnili s dvoumetrovým Somálcem, jenž váží kolem 60 kg. Myslíte, že drží dietu? Omyl. Sepere, co se do něj vejde, pytlík "jojo" bonbonů na posezení, k tomu vypít dva litry coca-coly a zajíst to jogurtovou rýží. Dále si ráno vzít tak čtyři rohlíky, k obědu něco pojíst a večer si dát takové dva hrníčky mléka oslazeného "grankem". Tomu říkám recept na hubnutí. Že by sportoval? Ne, to také ne. Sedí doma od rána do večera a hraje počítačové hry.
Jsem si jistá, že mnoho dívek či žen potkal stejný problém a to: Pokud chceme, abychom alespoň trochu reprezentativně vypadali pro tuto společnost, tak musíme být na sebe přísní jako psi, protože se mám jinak každý kousek nekvalitní čokolády nebo přepalovaného jídla krásně zakomponuje do těla ve formě dalšího podkožního tuku. Kdežto druzí si mohou dopřát cokoliv, a nikdy nepřiberou.
Do teď mě tyto pocity sžírají. Stále si kladu otázku, kde dělám chybu?, proč vypadám, jak vypadám?, proč si nemůžu dovolit toto k jídlu, a zpít toto tímto?. Pomalu si ale začínám uvědomovat, že vlastně nikde nedělám chybu. Pokud mi nevěříte, tak poslouchejte:
Je lepší být ženská krev a mlíko, jejíž organismus je zdravý a orgány si zpívají blahem jaké to výživné a zdravé jídlo jim poskytujeme, než být hubení jako tyčka a dopřávat si kdejakou dobrotu v obchodech zakoupenou, kdy náš organismus by pod samotnou kůží hnil v návalu palmového tuku, cukru, konzervantů a dalších jiných látek, které jsou pro naše správné fungování doslova nežádoucí.


A z toho všeho vyplívá jediná: "Nedívejme se na sebe do zrcadla, ale namísto toho věnujme svůj pohled svému talíři, věnujme svému tělu plnohodnotné jídlo, protože pouze tehdy budeme zdraví. Vnější vzhled je pomíjivý, kdežto vnitřní je stálý."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michelle Rosie Michelle Rosie | Web | 23. července 2018 v 23:44 | Reagovat

Hezky napsáno a ač se mám ráda, tak se nedokážu bohužel s tímto faktem smířit tak jako ty. Jsem na tom podobně. Mývala jsem 63 kg a byla jsem spokojená, teď mám 70, netuším kde jsem to vzala, ale jsem vážně nešťastná, nelíbím se sama sobě teď taková.. a prostě se jen snažím mít zpátky tu svou váhu, problém je, že jsem přibrala co jsem nastoupila na VŠ, každou chvíli jsem ve stresu a živím se poněkud pitomě a nějak se nemůžu tohohle  zlozvyku zbavit. :/

2 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 29. července 2018 v 13:24 | Reagovat

Netrap se kily navíc, pokud nemáš zdravotní problémy. Krev a mlíko je typ ženy, po kterém prahne spousta mužů. Ne všichni lidé propadli kultu kost a kůže. :) Zařazuji do výběru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama