Aplikace, dvacet jedna hodin mého života

22. srpna 2018 v 10:57 | Aneta Burešová |  Realita dnešní doby
Jak téma týdne napovídá, tak ze zbytečností se časem vyšlechtily věci, které se staly neodmyslitelnou součástí našeho všedního dne, a už si asi nedovedeme představit, že by prostě nebyly - neexistovaly.


Nejdříve, než si začneme jmenovat zbytečnosti, tak si musíme na začátku ujasnit kritéria, které splňují věci nepotřebné k plnohodnotnému žití. Dobrý příklad je rychlovarná konev. Z jednoho úhlu pohledu se může zdát jako zbytečná, protože pokud zapátráme dobře v paměti, tak dříve neexistovala - pochopitelně. Hospodyně musely položit hrnec nebo konev na plotnu a čekat, až se voda pomalu ohřeje až na bod varu. Teď stačí nalít do konve tolik vody, co hrdlo ráčí, zapnout přívod elektriky, a než do hrnku dáme pytlík čaje, můžeme zalévat. Pohodlné a praktické. Nemusíme dlouho čekat, konev nám čas ušetří a nemusíme manipulovat se sporákem, nedej bože s plynem.
Mezi zbytečností a užitečností je jen tenká hranice, sotva viditelná. Může se zdát, že rychlovarná konvice je jakýsi přepych, zbytečnost každodenní potřeby i nepotřeby, ale opak se může zdát být pravdou. Konev je užitečná a pro nás tolik potřebná, protože nám daruje drahocenné vteřiny navíc, šetří nám práci a nervy a tudíž rychlovarná konev spadá do skupiny užitečnosti.
Mezitím, co si ale připravujeme náš zelený čaj, konev začíná ohřívat vodu a hrnek s pytlíkem čaje již čekají na horkou lázeň, tak si do rukou vezme placaté zařízení, uděláme na něm pár kouzelných ťuknutí a jsme spokojení. Čas, který nám byl konví svěřen, často mrháme aplikacemi v našem tenkém kovovém zařízení. Instagram, facebook, schnapchat - jedná se pouze o kratičký výpisek aplikací ale často s globálními důsledky. Proč vlastně jmenované aplikace používáme? Proč se stali tak neodmyslitelnou součástí našich životů?


Lidé tyto aplikace nepoužívající pronesou: "Neužitečné," a mají pravdu. Sama nejsem zastánce jejich používání, a to z jednoho prostého důvodu. Aplikace mi nic nedají, obzvláště ty na trhu nejpopulárnější (zmíněné výše). Asi před čtyřmi lety, kdy aplikace byly teprve v plenkách, jsem každý den, každý večer a vlastně i každé odpoledne trávila ve fiktivním světě - na sociální síti, facebooku. Čas se pro mě stal relativní a i vše kolem mě. Nikdy mi nepřišlo, že bych trávila na mobilu déle než je zdrávo, ale po zhlédnutí jednoho videa kdesi na internetu, kde se pojednávalo o nadměrném používání sociálních sítí, jsem si jen tak pro zvědavost každý den, po dobu jednoho týdne, měřila čas strávený na facebooku, (jistě bych k tomu mohla započítat i instagram a snappchat, ale v tu dobu neexistovaly, naštěstí)
Sedm dní uběhlo jako voda v řece, a já jsem seděla u sebe v pokoji na posteli s nechápavou myslí, jež nemohla vstřebat končené číslo při součtu veškerých minut strávených na mobilu v předchozím týdnu. Dvacet jedna. To nezní tak špatně, nemám pravdu? Dvacet jedna minut, to je skousnutelné číslo, ne? Bylo by, nebýt nepatrné změny. Nejednalo se o minuty, ale o hodiny.
Dvacet jedna hodin jsem pravidelně týden co týden darovala mému mobilu, respektive sociální síti, abych živila její naivní představu, že je tolik potřebná pro můj život.
Od té doby nepoužívám ani jednu aplikaci podobného typu, protože co je na nich sakra tak užitečného? Co mi dají do života? Když ji nebudu mít, tak snad umřu? Ano, umřu, ale pouze ve virtuálním světě, a namísto toho dám svému životu v reálném prostředí možnosti, jak konat užitečné věci.
Lidé jsou avšak zaslepení malinkými ikonkami na displeji, a považují je za střed dění, protože díky nim jsou všude, ale zároveň nikde. Lidem dávají pocit, že jsou ve spojení s dalšími lidmi, s dalšími komunitami, a mají svět jako na dlani.
Ve finále ale to vše sklouzne k faktu, kdy člověk pouze posouvá palcem displej, roluje ho, a sleduje tak nekonečné množství přidaných příspěvků, a to vše na úkor svého času, který může přeměnit v něco užitečného. A o tom jsou zbytečnosti, které tak k životu mnoho jedinců potřebuje.
Vývojáři těchto aplikací jistě neprohlásí něco ve smyslu, že jejich aplikace lidem nic nedá, akorát je okrade o čas, o fantazii, nápady, vygumuje jim mozek a ještě k tomu dostanou jako bonus reklamy, které nám vytvářejí zkreslenou představu o světě. Ne, to nepoví, namísto toho budou hlásit, že: "Spojte se se svými přáteli, navažte nová přátelství v zahraničí, objevte nepoznané a sdílejte se svými přáteli své nadšení do života, juhů." Lidé těmto slovům často věří.


A je jen a pouze na jedinci, co bude považovat za zbytečnost, a co ne, protože co by se tak mohlo stát, kdyby instagram a spol prostě nebyly? Dotyčný připravující si sobě zelený čaj by si možná místo žhavení aplikací v klidu naplánoval svůj den, nebo si vzal knížku, nebo prostě jen tak pozoroval přírodu za oknem - dotyčný by byl obklopen realitou a ne fikcí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pepakolicek pepakolicek | E-mail | Web | 22. srpna 2018 v 15:58 | Reagovat

Záleží na tom zda realita není jen více frustrující. Zda snaha o socializaci není z důvodu vlastní samoty, touhy po slávě, obdivu, existenci. Ta potřeba být pro pár lidí zajímavými, potkávat nové lidi, mít s nimi zážitky a získávat více lidí, kteří prostě budou mít zájem. "like" nebo jakékoliv jiné tlačítko dokazuje vlastní hodnotu, zpětnou vazbu společnosti, jak je člověk důležitý.
Obecně to platí i zde, na této stránce, snaha být uznaný za změny provedené ve světě, už minimálně tvorbou.

2 Surly Surly | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 17:17 | Reagovat

No hate. Akurát mi predposledn odsek bude dávať zmysel aj keď aplikácie nahradím slovom televízia. Toť na margo toho, že i pred miléniová generácia si mala čím vymývať mozgy.

Myslím, že ak si človek podľa svojho najlepšieho posudku nevie vybrať čo je vhodné a čo nie, tak si ani nezaslúži aby sa mal lepšie. Tých iných zas hádam netreba poučovať.

Teda nehovorím teraz o deťoch najmä v predškolskom veku. Nič ma nepresvedčí aby som schvaľovala to, že rodič na niekolko hodín svojmu decku strčí do ruky tablet, na miesto toho aby sa s ním zahral/a. A tí čo sa odvolávajú na vyťaženosť nech idú do niekam. Človek snáď vie či má alebo ešte nemá na to aby sa plnohodnotne staral o dieťa a nie strkaal mu doruky tablet bez minimalneho rodičovskeho zabezpečenia.

3 Surly Surly | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 17:19 | Reagovat

Inak to meranie času stráveného na internete mi vsadilo chrobáka do hkavy. Asi to skúsim. Len tak zozvedavosti.

4 Lucka Lucka | Web | 23. srpna 2018 v 18:16 | Reagovat

Zajímavé změřit si takhle čas, kolik člověk stráví online, případně na té jedné aplikaci. Já osobně využívám jen facebook, ačkoli mám i instagram, nechodím na něj a nijak mě neláká. Nikdy jsem nepřemýšlela, kolik hodin na něm vydržím, většinou si hodně píšu s přítelem přes messenger, takže se tam v průběhu dne objevím, jinak na facebook moc nejdu. Ale zkusím to změřit, třeba budu překvapená. :-)

5 Platan Platan | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 20:53 | Reagovat

Aplikácie a vlastne mnoho vecí na tomto svete sú dobrým sluhom ale zlým pánom. Toť holá pravda :)

6 Jeife Jeife | E-mail | Web | 29. srpna 2018 v 14:38 | Reagovat

Snažím se to omezit na zprávy (přece za ně nebudu platit, když mám v domě zdarma wifi) a pár skupinek souvisejících s mým studiem. Občas mi fb pomůže sehnat lidi na workshop, nebo mi doporučí nějakou událost, což se hodí.
Je ale těžké si tuhle hranici držet ... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama