Každá bytost nese břímě zodpovědnosti

16. září 2018 v 7:19 | Aneta Burešová |  Téma týdne
Lidé se spíše zodpovědnosti vyhýbají, než aby ji přijímali a brali ji vážně. Když se člověku naskytne možnost odmítnutí zodpovědnosti, přijme ji, ne tu zodpovědnost, ale možnost se od ní oprostit.

Teď je ale otázka, co se vše definuje pod pojmem zodpovědnost a zda máme možnost odmítnout pocit zodpovědnosti a následky s ní spojené.
Vedení firmy vyžaduje kus zodpovědnosti, hlídaní mladších sourozenců, zacházení s penězi, dbání na pořádek v okolí a plnění úkolů druhých. Toto vše si žádá nepředstavitelnou dávku zodpovědnosti, které bychom se nejraději zřekly, protože zodpovědnost vyčerpává, šlape nám na nervy a na pocit volné mysli.
Co kdybych ale řekla, že se zodpovědností jsme se již narodili, provází nás celý život a nikdy v životě se jí nezbavíme, kdy každý den dohlížíme na onu věc a dbáme, abychom ji opatrovali a starali se o ni jako o oko v hlavě? Že takovou věc neznáte?
Na zodpovědnost se pohlíží jako na něco, co se nutně musí týkat nějaké věci nebo další osoby, ale ve skutečnosti je zodpovědnost namířená i k nám samotným.
Každá živá bytost dostala při narození úkol starat se sama o sebe, dbát o sebe a chránit sama sebe. Na první pohled se na tato zodpovědnost může zdát být trochu přehnaná, ale copak není zodpovědnost dbát o své zdraví?
Nezodpovědný člověk sám k sobě vykouří denně dvě krabičky cigaret, zodpovědný jedinec se zřekne koupě tabákového výrobku. Není nic těžšího než být přísný sám k sobě. Jedná se o ten nejtěžší druh zodpovědnosti, který jen může existovat. Byl nám pouze přidělen jediný pokus, jak tuto zodpovědnost interpretovat do podoby skutečnosti.
Pokud selžeme při vedení firmy, nevadí. Další den se probudíme do nového dne, kdy se před našima očima promítne tisíce možností cest, po kterých se můžeme vydat. Pokud ale selžeme se životem, nebudeme si ho vážit, nebude ho opatrovat a budeme vůči němu nezodpovědní, druhá šance už nemusí existovat. Do dalšího dne se nemusíme ani probudit, protože už nemáme proč.
Tisíckrát mé uši zaregistrovaly větu ve smyslu: "Žijeme jen jednou, musíme zkusit vše, musíme,…" Slova mají pravdu. Dar života máme pouze a jen jeden. Na druhou stranu musíme opravdu zkusit vše, jen abychom uspokojili naši nekonečnou touhu po nových věcech? Má slova momentálně nejsou namířená proti všedním činnostem a zážitkům s přáteli, ale mám na mysli okušení zakázaných bílých prášků, drog, které v našich tělech budují opevněni závislosti, znehodnocují náš život a podkopávají naší zodpovědnost k našemu tělu.


Pokud avšak uspějeme a budeme svůj život brát zodpovědně a ne jako samozřejmost, která nám vběhla do cesty, máme zaručenou šanci, že i ve všedních denních činnostech budeme plně zodpovědní a lidé v našem okolí se na nás budou moci spolehnout. Učení zodpovědnosti nezačíná v plnění proseb druhých, ale začíná v nás samotných.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Platan Platan | E-mail | Web | 16. září 2018 v 12:51 | Reagovat

Ahoj. Odporúčal by som zenu pozadia blogu. Pravá časť textu, ktorá ma za pozadie vzor, sa dosť zle číta :-)

2 Aneta Aneta | 17. září 2018 v 7:12 | Reagovat

[1]: AHoj :) a mockrát děkuji za upozornění, hned se na to mrknu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama